Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 107 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přehled a vyhodnocení dostupných databází při oceňování trvalých porostů
Pavlák, Jakub ; Alexandr, Pavel (oponent) ; Holušová, Kateřina (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je vyhodnocení dostupných databázových zdrojů použitelných ve znaleckých oborech lesního hospodářství. Teoretická část popisuje základní pojmy související s lesním hospodářstvím a ochrannou přírody a dostupné databázové zdroje. Praktická část diplomové práce se zabývá popsáním těchto databází a sestavením postupů, jakým způsobem lze získávat dostupná data.
Péče o archeologické nemovité a movité dědictví v krajině České republiky ohrožené těžbou lesa: Památkový postup
Halamíčková, Alena ; Hlas, Jindřich ; Kováčik, Peter ; Koutecký, Tomáš ; Nitra, Tomáš ; Šlézar, Pavel ; Tomášek, Martin ; Večeřa, Josef ; Zezula, Michal
Památkový postup ve strukturované podobě eviduje výzkumem získaná data ze zájmového území projektu NAKI II „Paměť krajiny moravských a slezských Sudet v ohrožení“ (DG20P02OVV008). Památkový postup je kategorizován na základě analýzy negativních dopadů při péči o movité a nemovité archeologické dědictví v krajině České republiky, které jsou narušeny lesní těžbou.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Návrh naučné a turistické stezky na ostrově Sokotra
Kaplánek, Tomáš
Diplomová práce se věnuje návrhu naučné stezky a turistikách tras na ostrově Sokotra. Naučná stezka se nachází v lese dračích stromů (Dracaena cinnabari) na plošině Firmihin. Trasa je dlouhá asi 6 km s převýšením 300 m. Navrženo bylo 10 informačních tabulí, které popisují dračí stromy a enviromentálními problémy, které tyto stromy a oblast postihují. Jsou zde poskytnuty informace o problémech přepásání, erozi, klimatické změně a jejich dopadech, inhibici přirozeného zmlazení dřevin, či to, jak místní lidé ovlivňují tento ekosystém. Stejná témata jsou také popsána v brožuře na 24 stranách. Tato brožura byla vytvořena v českém i anglickém jazyce. Dále byly v práci navrženy čtyři turistické trasy, které jsou barevně odlišeny, tři z nich se nachází v pohoří Haggeher a jedna v oblasti Homhil. Informace o naučné stezce a turistických trasách, jsou také poskytnuty prostřednictvím webových stránek platformy ArcGIS StoryMaps.
Početnost a využívání biotopů reintrodukovaných populací okáče skalního (Chazara briseis) v ČR
Pešová, Lucie ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrba, Pavel (oponent)
Okáč skalní (Chazara briseis) patří v České republice ke kriticky ohroženým druhům, jeho poslední populace donedávna přežívala v NPR Raná v CHKO České středohoří, i ta postupně slábla. Biotopem druhu jsou krátkostébelné trávníky, které jsou udržovány převážně extenzivní pastvou a managementem. V současné době těchto lokalit ubývá, tradiční hospodářství se změnilo a lokality postupně zarůstají. Proto bylo přistoupeno k rekonstrukci jeho biotopů na vybraných lokalitách, které motýl v minulosti obýval, kromě Českého středohoří (PR Číčov, Dlouhá hora, PP Radobýl) i v CHKO Český kras (Třesina, Radotín). Na těchto místech proběhla v letech 2020-2021 reintrodukce, provedená výsadkem vajíček a housenek. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit početnost populací a využívání biotopů okáče skalního na těchto lokalitách ihned po reintrodukci. Odhad velikosti populací jsem prováděla metodou zpětných odchytů v letech 2020 a 2021. Velikost populací v Lounském středohoří (Dlouhá a Číčov) se pohybovaly kolem 400-500 jedinců s poměrně vyrovnaným poměrem pohlaví. Mezi těmito lokalitami byly zaznamenány i přelety, což může nasvědčovat vzniku nové metapopulace. Na lokalitě Radobýl populace čítala v roce 2020 pouze 50 jedinců a v roce 2021 již byla odhadnuta na 500 jedinců. Na lokalitě Třesina v Českém krase byla populace...
Biologická exkurzní výuka v oblasti Podbořanska
Kantová, Ludmila ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Silvie (oponent)
Diplomová práce se zabývá biologickou exkurzní výukou na Podbořansku. V tomto regionu se vyskytuje celá řada míst, která jsou atraktivní z hlediska přírodovědného vzdělávání. Exkurzní trasy zde mohu být vhodné pro žáky základních škol i středních škol a zaměřené různými směry biologie. Zejména se jedná o botaniku, geologii, zoologii a ekologii. Práce má část teoretickou, jejímž cílem je charakterizovat přírodovědnou exkurzi jako formu výuky, popsat základní charakteristiky přírodovědných exkurzí a vytvořit seznam regionálních lokalit, které jsou vhodné k pořádání přírodovědných exkurzí. Praktická část se zabývá vytvořením návrhů exkurzí na vybrané lokality s výstupy v podobě pracovních listů a ověřením těchto návrhů exkurzí v praxi. Tyto návrhy obsahují kromě konkrétních plánů exkurzí také podklady pro vyučující, což by mohlo být využitelné při plánování exkurzí pro učitele z lokálních i vzdálenějších škol. Součástí práce je také výzkum, který byl proveden formou dotazníkového šetření s učiteli a žáky. První šetření se zaměřuje na postoj pedagogů v regionu k exkurzní výuce. Cílem druhého dotazníku, který byl distribuován žákům, bylo zjistit, zda je absolvovaná exkurze motivovala k většímu zájmu o přírodní vědy, či přímo k členství v biologickém kroužku. Třetí část výzkumu se týkala ověření znalostí...
Naučné stezky v CHKO Jizerské hory a interpretace prostředí, ve kterém se nacházejí
Svárovská, Eliška ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Moje diplomová práce se pohybuje v oboru sociální a kulturní ekologie, která zkoumá vzájemný vztah přírody a společnosti. Zabývám se právě zprostředkováním tohoto vztahu formou výzkumu vybraných naučných stezek, které najdeme v CHKO Jizerské hory. V teoretické části popisuji ochranu přírody a krajiny, poté se zaměřuji na Jizerské hory, v nichž výzkum probíhal. Zmiňuji třífázový model učení, který se ke stezkám váže, jelikož nás mají vzdělávat, a neopomenu interpretaci. Nakonec popisuji fenomén naučných stezek obecně. V empirické části zmiňuji podkapitolu o mobilní technologii QR kód a představuji aplikaci Stezkou nestezkou pro návštěvníky naučných stezek. V dalších podkapitolách se už zaměřuji na hodnocení naučných stezek metodikou, jež jsem vymyslela. Hodnotím jak verbální prvky, tak nonverbální prvky, a zaměřuji se zejména na komplexní hodnocení, do kterého zahrnuji přehlednost interpretačních panelů a tématické zasazení do prostředí, kde se věnuji tomu, jak naučné stezky uchopují pojmy přírody a její ochrany jako takové. Naučné stezky poté vztáhnu na model učení a do hodnocení zahrnuji také pět zásad k dodržení správné interpretace stanovené Metodikou o zásadách a metodách interpretace. Na závěr zmíním též můj subjektivní názor na jednotlivé stezky. Při tvorbě mé práce jsem čerpala z expertních...
Naučné stezky a jejich využití v environmentální výchově
Merglová, Markéta ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
V bakalářská práci se zabývám koncepcí naučných stezek a jejich využitím v environmentální výchově. V teoretické části se zaměřím především na obecnou charakteristiku, která se v publikacích objevuje obdobně. Především se jedná o základní definici naučných stezek, druhy naučných stezek, pravidla pro tvorbu informačních panelů a co by měla obsahovat každá naučná stezka. V práci je popsán přínos a funkce naučných stezek. Vymezení přínosu naučných stezek k environmentální výchově ve srovnání s ostatními nástroji environmentální výchovy podle základní literatury o naučných stezkách. Dále uvádím, jak je Environmentální výchova (EVVO) popsána ve Státním programu EVVO a v Metodickém pokynu MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání na středních školách, středních odborných školách nebo na odborných učilištích, který poskytne názorný návod, jak realizovat environmentální výchovu na těchto školách a jak je zakotvena v dokumentech školy. Vycházet budu především z online portálu, konkrétně z atre.cz a mzp.cz. V empirické, praktické části se zaměřím na výsledky environmentálně-výchovné činnosti naučných stezek podle zpráv shrnujících činnost jednotlivých stezek (výběrově podle dosažitelnosti a časových možností zpracování). Přiložím dotazníkové šetření od žáků středních škol pro zjištění, zda mají...
Využití individuálního akustického monitoringu pro studium ohrožených druhů - případová studie lindušky luční
Helmbold, Lily Carolin ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Beran, Václav (oponent)
1 Abstrakt Monitoring je nezbytnou součástí a předpokladem pro úspěšné ochranářské zásahy. Již dlouhé desítky let používané metody pro sledování ptáků nám poskytují informace o druhové bohatosti a využívají k tomu částečně i akustické signály živočichů, důležitý komunikační nástroj nejen u ptáků. Unikátní prvky zpěvu umožňují určit jedince, tento poznatek však dosud nebyl klasickými metodami monitoringu podchytitelný, pro hlubší pochopení ekologie sledovaných živočichů je však velmi důležitý. Pro určení jedince na základě individuální vokalizace se tak věda stále častěji uchyluje k metodě zvané individuální akustický monitoring (IAM), založené na jedinečných rozdílech ve vokalizaci. IAM se zatím používá u jednodušších zpěvů, rozšíření na komplexní vokalizace by však byla cenným doplněním k tradičním sledovacím metodám. V této práci se proto zabývám otázkou využitelnosti IAM pro praktickou ochranu přírody. Studie byla provedena na modelovém druhu zpěvného ptáka, lindušce luční (Anthus pratensis), a individualita ve zpěvech byla vyhodnocena na základě subjektivní analýzy slabikových repertoárů jednotlivých zpívajících samců. Jedná se o alternativní přístup, který místo diskrétních hodnot slabik zohledňuje tvarovou podobnost. V rámci výzkumu bylo během sezón 2020-2022 nahráno dohromady 168 zpívajících samců...
Rozšíření a velikost populace bobra evropského (\kur{Castor fiber}) ve VÚ Boletice
SEIDL, Vladislav
V této bakalářské práci jsou shrnuty informace o bobrovi evropském (Castor fiber), jeho historickém a současném rozšíření v České republice včetně možných migračních cest. Je popsán vliv bobra na společenstva vodních i suchozemských organismů a jeho vztah k člověku. Součástí práce je také návrh projektu monitoringu velikosti populace a početnosti teritorií bobra evropského ve Vojenském újezdu Boletice. Jsou diskutovány některé důsledky managementu zaměřené na vojenský újezd.
Vliv managementu na složení rostlinných společenstev a na ohrožené zájmové druhy NPR Vyšenské kopce
VACEK, Michal
Studie hodnotí vliv na složení rostlinných společenstev a na ohrožené druhy rostlin. Studovali jsme účinek pastvy na (pasené a nepasené kontrolní) trvalé plochy po 20 letech od založení na polopřirozených vápenatých trávnících v Národní přírodní rezervaci Vyšenské kopce, a založili jsme nové trvalé experimentální plochy pro zásah kosením. Porovnávali jsme druhové složení a počty druhů mezi managementy a porovnali jsme výsledky založené na monitorování v různých obdobích během jednoho roku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 107 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.